Kojení může pomoci v prevenci poklesu kognitivních funkcí, naznačuje nová studie

Nová studie vedená vědci z UCLA Health zjistila, že ženy ve věku nad 50 let, které kojily své děti, vykazují lepší výsledky v testech kognitivních funkcí, než ženy, které nikdy nekojily. Tato zjištění, publikovaná v časopise Evolution, Medicine and Public Health, naznačují, že kojení může mít pozitivní vliv na kognitivní schopnosti žen po menopauze a mohlo by tedy představovat dlouhodobé benefity pro mozek matky. „ Zatímco mnoho studií zjistilo, že kojení má dlouhodobě příznivé důsledky na pohodu a zdraví dítěte, naše studie je jedna z mála, která se podívala na dlouhodobé vlivy na ženy, které kojily,” říká Molly Foxová, Ph.D., hlavní autorka studie a docentka v UCLA Department of Anthropology and the Department of Psychiatry and Biobehavioral Sciences. „ Naše zjištění, která ukazují lepší kognitivní funkce u žen nad 50 let, které kojily, naznačují možný “neuroprotektivní” efekt kojení v pozdějším životě ženy.” Během stárnutí hrají dobré kognitivní funkce zásadní roli v kvalitě života člověka. Zhoršení kognitivních funkcí po 50. roce věku, může být jedním z významných prediktorů Alzheimerovy choroby (AD), která je jednou z nejčastějších příčin demence a invalidity u starších lidí – dvě třetiny Američanů trpících touto nemocí jsou ženy. Mnoho studií také ukazuje, že jednotlivé reprodukční fáze života ženy, jako je menstruace, těhotenství, kojení a menopauza, mohou být spojené s vyšším nebo nižším rizikem rozvoje různých zdravotních obtíží, např. deprese nebo rakovina prsu. Přes tyto známé informace se velmi málo studií zabývalo vlivem kojení na kognitivní funkce v dlouhodobém horizontu. Z dostupných studií vyšly rozporuplné výsledky, ať už při sledování vlivu kojení na kognitivní výkonnost nebo riziko Alzheimerovy choroby u postmenopauzálních žen. „Víme však, že existuje pozitivní korelace mezi kojením a nižším rizikem některých dalších onemocnění, např. diabetes typu 2 a srdeční choroby, a tyto nemoci jsou silně propojené s vyšším rizikem AD,” říká Dr. Helen Lavretsky, spoluautorka studie a profesorka v Department of Psychiatry and Biobehavioral Sciences at the Semel Institute for Neuroscience and Human Behavior v UCLA. “To, že kojení pomáhá regulovat stres, zlepšuje vazbu matky s dítětem a snižuje riziko poporodní deprese, již víme. To naznačuje možný přínos pro neurokognitivní funkce matky v akutním období, a proto jsme předpokládali, že by mohlo být kojení asociováno i s dlouhodobými pozitivními efekty na kognici matky,” dodává Dr. Foxová. K nalezení odpovědi vědci analyzovali data od žen, které se v UCLA účastnily dvou průřezových randomizovaných kontrolovaných studií, ty trvaly 12 týdnů.: 1) Brain Connectivity and Response to Tai Chi in Geriatric Depression and Cognitive Decline," zahrnující účastníky s depresemi, 2) The "Reducing Risk for Alzheimer's Disease in High-Risk Women through Yoga or Memory Training”, zahrnující účastníky, kteří depresemi netrpěli, ale měli dle svého subjektivního hodnocení potíže s pamětí a riziko kardiálního onemocnění. Těchto dvou studií se zúčastnilo 115 žen, z nichž 64 trpělo depresemi a 51 ne. Všechny účastnice absolvovaly baterii psychologických testů, které hodnotily schopnost učení, zapamatování, exekutivních funkcí a rychlost zpracování podnětů. Také vyplnily dotazník, který se týkal jejich anamnézy v rámci reprodukčního období života, ten zahrnoval otázky ohledně začátku menstruace, počtu těhotenství (úspěšných i neúspěšných), délku období kojení u každého dítěte a věk při nástupu menopauzy. Důležité je také to, že ani jedna z účastnic neměla diagnózu demence nebo jiného psychiatrického onemocnění, jako je bipolární porucha, závislost na alkoholu či drogách, nebo neurologické onemocnění či postižení, které by zamezilo jejich účasti ve studii. Účastnice studie nebraly žádnou psychoaktivní medikaci. Mezi pacientkami s nebo bez deprese nebyl žádný signifikantní rozdíl ve věku, rase, vzdělání nebo dalších kognitivních funkcích. Na základě hodnocení dat získaných z dotazníků, zjistili vědci klíčovou informaci, a to, že okolo 65 % žen bez depresí kojilo, kdežto u žen s depresí jich bylo pouze 44 %. Všechny účastnice bez deprese byly alespoň jednou úspěšně těhotné, oproti 57,8 % ze skupiny depresivních. Také výsledky kognitivních testů ukázaly, že ženy, které kojily, nezávisle na tom, zda byly depresivní nebo ne, vykazovaly oproti nekojícím ženám lepší výsledky ve všech 4 testovaných kognitivních funkcích - schopnost učení, zapamatování, exekutivní funkce a rychlost zpracování podnětů. Při samostatné analýze obou skupin se u účastnic výzkumu bez depresí objevil signifikantně lepší výsledek ve všech 4 sledovaných parametrech u těch žen, které kojily. U depresivních žen, které kojily, byl statisticky významně lepší výsledek pouze u exekutivních funkcí a rychlosti zpracování podnětů. Zajímavé je, že vědci zjistili, že čím déle žena kojila, tím lepší byl její výkon v kognitivních testech. Pokud se sečetl všechen čas, který žena strávila kojením během svého života, pak ženy, které nekojily vůbec, měly statisticky významně nižší skóre v kognitivních testech ve 3 ze 4 oblastí ve srovnání s ženami, které kojily 1-12 měsíců. Ve srovnání s ženami, které kojily více než 12 měsíců, to bylo ve všech 4 oblastech. Ženy, které kojily nejdéle, měly nejlepší výsledky kognitivních testů. „ Do budoucna jsou potřeba studie, které prozkoumají vztah mezi kojením a kognitivní výkonností ženy v širším kontextu, s více geograficky diverzní skupinou žen. Vzhledem k tomu, že v současné době ženy kojí méně často a take kratší dobu než v minulosti, je důležité lépe porozumět vlivu kojení na zdraví ženy,” říká Dr. Foxová. Molly Fox, Ph.D, Prabha Siddarth, Ph.D, Hanadi Ajam Oughli, M.D, Sarah A Nguyen, M.D, Michaela M Milillo, B.S, Yesenia Aguilar, M.S, Linda Ercoli, Ph.D, Helen Lavretsky, M.D., M.S, Women who breastfeed exhibit cognitive benefits after age 50, Evolution, Medicine, and Public Health, 2021; eoab027, https://doi.org/10.1093/emph/eoab027