Publikace na téma výživy

V této části naleznete volně stáhnutelné publikace věnované nejnovějším tématům v oblasti výživy, jako je např. raná výživa nejmenších dětí, výživa ve spojení s alergiemi, sportovní výživa a výživa ve stavu nemoci, např. dysfagie nebo kritická onemocnění. S ohledem na snazší dohledání konkrétních informací je sbírka příspěvků roztříděna do jednotlivých kategorií. Nemůžete-li nalézt příslušný odkaz, zkuste použít funkci hledání.

Prohlášení o sponzorování: Řada publikací, programů, konferencí, vzdělávacích zdrojů a dalšího obsahu nabízeného na těchto webových stránkách byla financována a/nebo připravena institutem Nestlé Nutrition Institute nebo přidruženými společnostmi Nestlé.

Nejnovější publikace

Úloha výživy ve vývoji raného střevního mikrobiomu pro celoživotní zdraví je tématem tohoto vydání časopisu The Nest, které obsahuje následující 4 články:
Vývoj časného mikrobiomu a co ho ovlivňuje (Shaillay Kumar Dogra)
Co určuje složení střevní mikrobioty na počátku života a jaké jsou dopady na imunitu (Jose Saavedra)
Účinky oligosacharidů mateřského mléka na mikrobiom (Nina Heppner)
Role probiotik v prevenci a léčbě průjmů (Guillermo Álvarez Calatayud)

Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou důležitou složkou mateřského mléka podporující vývoj vyvážené střevní mikrobioty a imunitní ochranu u kojených dětí. Randomizované kontrolované studie (RCT) prokázaly, že kojenecká výživa doplněná o 2’-fukosyllaktózu (2’FL) a lakto-N-neotetraózu (LNnT) je bezpečná, dobře tolerovaná a podporuje zdravý růst. Následující studie „Real-World Evidence“ (RWE) měla za cíl vyhodnotit růst a toleranci u kojenců konzumujících kojeneckou výživu doplněnou o 1 g/L 2'FL a 0,5 g/L LNnT a zahrnovala smíšenou skupinu kojených dětí a dětí konzumujících kojeneckou výživu, která nikdy dřív nebyla studována u RCT. Studie byla provedena v šesti centrech ve Španělsku.

Vitamin D je prohormon, který se vstřebává z potravy nebo doplňků stravy a je také syntetizován v kůži účinkem ultrafialového záření. Prohormon je následně přeměněn na metabolicky aktivní formu v játrech a poté v ledvinách. Vitamin D přirozeně obsahuje jen málo potravin. Hlavními zdroji ve stravě jsou ryby (např. losos, makrela, sleď), stejně jako vnitřnosti, játra a vaječný žloutek. Otázkou je, kolik a jak často většina dětí tyto přirozené zdroje vitaminu D konzumuje? U lidí je hlavním zdrojem vitaminu D jeho syntéza v kůži. Jedinci, kteří nejsou
dostatečně vystaveni slunečnímu záření, zejména kojenci, potřebují doplňovat vitamin D z obohacených potravin nebo doplňků stravy. Nedostatek vitaminu D je u dětí i u dospělých velmi častý a po celém světě vede k závažným zdravotním problémům. V posledních letech si vitamin D vydobyl pozornost vědců zejména kvůli svému vlivu na růst a diferenciaci buněk, imunitní a kardiovaskulární funkci či homeostázu vápníku a fosfátů.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je imunitně zprostředkované onemocnění charakterizované alergickou reakcí na bílkovinu kravského mléka. ABKM je také spojena se zvýšenou propustností střev a změnou střevní mikrobioty, která ovlivňuje zrání imunitního systému a způsobuje u kojenců vyšší riziko vzniku infekcí a budoucích alergií. Je prokázáno, že oligosacharidy mateřského mléka (HMO) podporují imunitní systém kojenců a snižují riziko infekcí.

Mateřské mléko je nejlepší výživou pro kojence, poskytuje mu nejen živiny pro růst, ale také bioaktivní složky, jako jsou oligosacharidy mateřského mléka (HMO), které podporují rozvoj mikrobioty a imunitního systému. Ukázalo se, že suplementace kojeneckých a speciálních hypoalergenních formulí novými strukturně identickými HMO (2´FL a LNnT) podporuje imunitní systém zdravých kojenců s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM).

Tato studie přesně popisuje koncentraci zinku, mědi, jodu, selenu, železa, vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku a sodíku v mateřském mléku matek předčasně narozených dětí (28–32 týdnů těhotenství) po dobu 16 týdnů a porovnává obsah minerálů v mateřském mléku předčasně narozených dětí ve srovnání s obsahem mateřského mléka matek novorozenců narozených v termínu (> 37 týdnů těhotenství) ve stejném poporodním a postmenstruačním věku. Přesné porozumění obsahu minerálů mateřského mléka a jeho potenciálních zdrojů variability usnadní fortifikaci mateřského mléka minerály u předčasně narozených dětí.

Funkční gastrointestinální potíže (FGIDs – z anglického functional gastrointestinal disorders) jsou celosvětově u kojenců velmi časté, přičemž většina kojenců vykazuje kombinaci těchto obtíží. Základním kamenem managementu FGIDs je podpora a správné vedení rodičů. Nutriční intervence se zaměřují na vývoj a udržení zdravé a balancované střevní mikrobioty, toto se ukázalo jako bezpečné a efektivní.

Tato publikace pojednává o výživě batolat, výživa a jídelní zvyklosti u batolat, vitaminu D u batolat, mléce a jeho fortifikace. Široká škála dovedností, které se dítě naučí od 1 do 3 let, včetně chůze, mluvení, samostatného stravování, spaní po celou noc, kontroly vyprazdňování a emočních projevů, představuje pro rodiče zároveň radost i velkou výzvu. Příjem vlákniny, vitaminu D a draslíku ve stravě je po celém světě nižší než doporučené hodnoty. Jiné deficity ve výživě jsou spíše specifické pro jednotlivé státy v závislosti na dostupnosti potravin a jídelních zvyklostech. Malé děti mají zvýšené riziko nedostatečného příjmu a tedy i nízké hladiny vitaminu D. Národní přehledy, prospektivní kohorty i intervenční studie ukázaly, že fortifikace jídla pro batolata je k dosažení vyššího příjmu i hlad.

Kojení je spojeno s dlouhodobými přínosnými účinky na zdraví dětí i jejich matek. Nicméně, mezi různými publikovanými studiemi existují rozdíly v jejich metodice, a tak nelze přímo vyvodit konečný závěr, pokud jde například o vztah mezi kardiovaskulátními úmrtími v dospělosti a historií kojení. Menší studie, na rozdíl od tech větších, často uvádějí vyšší ochranný účinek, ale základ zůstává - mateřské mléko je přirozená výživa kojenců.

Důvodem pro podávání kojenecké výživy s hydrolyzovanou bílkovinou na prevenci alergií je fakt, že rodinná alergická zátěž zvyšuje riziko vzniku alergie u dítete až o 80%. Vzhledem k intaktní bílkovině v náhradních kojeneckých výživách je zátěž vystavení příjmu antigenu u nekojených dětí 10 x vyšší než u kojených dětí. Časné vystavení alergenům je rizikovým faktorem pozdějšího vzniku alergie. Cílem je tedy snížit alergenicitu mléčné výživy a navodit orální toleranci. Ale jak velké nebo jak malé
snížení je nejlepší?

Jak můžeme snížit příjem bílkoviny u malých dětí, zvláště v kojeneckém veku? Toto snížení je žádoucí, protože jsme přesvědčeni, že může pomoci dětem vyhnout se riziku vzniku obezity v životě. Odpověď je jednoduchá - kojením. Ale bohužel víme, že mnoho žen nemůže nebo kojit nechce z různých důvodů a podávají svému dítěti náhradní kojeneckou výživu. Překotný růst v kojeneckém veku je spojen s rizikem vzniku nadváhy a obezity v dalším životě. To je známo, ale není prokázáno, že pomalý růst toto riziko vzniku obezity snižuje.

Výbor pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) zhodnotil v roce 2011 používání pre- a probiotik. Konstatoval, že s používáním probiotik a prebiotik v kojenecké výživě jsou spojeny ještě nějaké otázky. Používání začíná často v raném dětství, obvykle hned po porodu, kdy střevní mikroflóra není ještě plné vyvinuta. Faktory, které ovlivňují střevní mikroflóru, mohou trvale ovlivnit vývoj celého střevního mikrobiálního systému. Druhou záležitostí je délka používání: denní používání takových výrobku trvá několik týdnu nebo i několik měsíců. Podávání se děje formou kojenecké mléčné výživy, která muže být jediným zdrojem stravy kojence. Poslední otázkou je přetrvávání jejich účinků a to jak s pozitivním zdravotním vlivem, tak s negativním, protože tyto účinky mohou přetrvávat celou radu let a ovlivňovat tak zdravotní stav dítěte.

Pro všechny živé organismy jsou bílkoviny životně důležité - jsou základními složkami všech buněčných struktur a funkcí. Proto se mnoho publikací o výživě kojenců zabývá bílkovinami daleko více než ostatním živinám. Výzkum a klinický zájem na přísun bílkovin kojencům se tradičně zaměřuje na jejich špatný přísun, na prevenci a léčbu. Vzhledem k tomu, že nízký přísun bílkovin dětem má nepříznivý vliv na růst a vývoj byl tradičně vyšší přísun bílkovin v kojeneckém věku doporučován. Ale koncept "více je lépe" nemusí být vždy správný a pravdivý. Vyslovili jsme "Časnou proteinovou hypotézu", že nadměrný přísun bílkovin v prvním roce života je spojen s rizikem nadměrného růstu, se zvýšeným rizikem vzniku nadváhy a obezity a s ní spojených onemocnění v dalším živote.

Tato publikace pojednává o peptidech v mateřském mléce, vývoji oligosacharidů mateřského mléka během laktace a proteázách v mateřském mléce. Trávení mléčných bílkovin v žaludku a střevech na peptidy a aminokyseliny je výsledkem komplexní série reakcí. Mnoho peptidů mateřského mléka je vytvářeno pomocí endogenních enzymů ještě před samotnou sekrecí. Peptidy z mléčných bílkovin se naopak vytváří pomocí enzymů po celou dobu přítomnosti v trávicím traktu dítěte. Oligosacharidy (HMO) jsou jednou z hlavních složek mateřského mléka (MM). Předpokládá se, že MM obsahuje přes 200 oligosacharidů [1]. Profil oligosacharidů se u jednotlivých kojících žen liší a mění se během laktace. Mateřské mléko není složeno jen z jednoduchých proteinů, ale je to spíše kombinace proteinů a proteáz. Malí kojenci jsou vývojově naivní, produkují malé množství žaludečních kyselin a jejich proteázy mají nízkou aktivitu. Selektivní proteolýza mléčných proteinů začíná v mléčné žláze.

S ohledem na rostoucí množství žen, které jsou rizikové pro vznik gestačního diabetes mellitus (GDM), např. ženy s nadváhou či obezitou, je nutná jejich identifikace už na počátku těhotenství a včasné provedení screeningových a diagnostických vyšetření. Správná diagnóza a léčba je klíčová ke snížení komplikací v těhotenství a při porodu, komplikací u novorozence, počtu císařských řezů a v pozdějším životě také zvyšujícího se rizika rozvoje diabetu mellitu 2. typu (T2DM) u matky i dítěte.

V mateřském mléce přijímají kojenci velké množství oligosacharidů (HM-O), které mají vysoký potenciál pro lokální účinky v gastrointestinálním traktu a pro systémové funkce. Ve stolici a moči se nacházejí přirozené HM-O a produkty jejich štěpení a tak částečně odrážejí obraz specifických mateřských oligosacharidů v mateřském mléce.