Publikace na téma výživy

The Nest 51: Výživa a předčasný porod: Prevence a podpora

Předčasně narozené děti mohou vyžadovat více péče ve srovnání s jejich donošenými protějšky. Časopis The Nest 51 hodnotí výživu z pohledu prevence předčasných porodů a jako prostředek pro předčasně narozené děti, aby se vyrovnali s vývojovými problémy. Aktuální vydání časopisu The Nest 51 se hlouběji zabývá aktualizovanými vědeckými poznatky a představuje konkrétní nutrienty a jejich možnou roli v prevenci předčasných porodů.

Oligosacharidy mateřského mléka v mléce matek donošených a předčasně narozených dětí

Mateřské mléko je optimálním zdrojem výživy pro kojence. U předčasně narozených dětí je známo, že kojení má několik důležitých specifických ochranných účinků a je také silně podporováno.
Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou čtvrtou nejhojnější složkou mateřského mléka po vodě, lipidech a laktóze a předpokládá se, že hrají důležitou roli při ochraně kojenců před infekcí tím, že působí jako vábící receptory nebo prostřednictvím modulace střevní mikrobioty. Mohou také modulovat imunitní systém prostřednictvím přímých interakcí a mohou působit jako zdroj kyseliny sialové, která je potenciálně důležitá pro učení a paměť.
Zatímco složení mateřského mléka v případě předčasně narozených dětí bylo zkoumáno a uvádí se, že se mírně liší od složení mateřského mléka dětí narozených v termínu, existuje relativně málo studií zaměřených na složení HMO.
Tato studie uvádí složení a trajektorie několika různých HMO analyzovaných v mateřském mléce předčasně narozených dětí a dětí narozených v termínu v ekvivalentní fázi laktace a ekvivalentním postmenstruačním věku. Pozorované rozdíly vyžadují další zkoumání s ohledem na jejich potenciální klinický dopad.

Longitudinální analýza složení makronutrientů v mateřském mléce předčasně narozených dětí a dětí narozených v termínu; prospektivní kohortová studie

Mateřské mléko je vysoce komplexní a dynamický systém nabízející optimální zdroj živin a četné zdravotní výhody pro zdravé donošené děti. Mateřské mléko však nemusí plně splňovat některé specifické dodatečné nutriční požadavky u předčasně narozených dětí, a proto se u této skupiny dětí často doporučuje fortifikace mateřského mléka.

V této souvislosti je potřeba lépe znát a chápat složení mateřského mléka a jeho změny, a zejména časové změny, aby bylo možné zlepšit nutriční enterální strategie. V této prospektivní kohortové studii autoři kvantifikovali složení makronutrientů v mateřském mléce u předčasné narozených dětí a zdravých donošených dětí v průběhu času; autoři porovnávali složení makronutrientů mezi mlékem pro předčasné narozené dětí a zdravé donošené dětí, a to v podobných fázích laktace (postnatální věk) a gestačních fázích (postmenstruační věk) a zkoumali další faktory potenciálně související s výkyvy makronutrientů v mateřském mléce.

Regulace hmotnosti, mikronutrienty a doplňky stravy při diabetu

Na 39. mezinárodním sympoziu o diabetu a výživě, které se konalo v řeckém Anavyssosu, sponzorovala Nestlé Health Science sérii prezentací a plenárních přednášek se zaměřením na účinky hubnutí, mikroživiny, doplňky výživy a alternativní stravovací návyky v prevenci. a řízení diabetu typu 2 a snížení kardiovaskulárního rizika.

HMO a utváření zrání mikrobiomu: Přehled důkazů a klinických důsledků

Sympozium NNI na kongresu N&G bylo zaměřeno na oligosacharidy mateřského mléka (HMO), vědecké poznatky o nich a jejich roli ve vývoji střevního mikrobiomu, který přispívá ke krátkodobému i dlouhodobému zdraví kojence. Diskutovalo se o historii výzkumu HMO, současných zjištěních, budoucích směrech tohoto oboru studia, které mají přispět k dalšímu pochopení HMO pro růst a vývoj dítěte.

NNI Satelitní sympozium Enterální výživa Proceedings ESPGHAN 2023

Enterální výživa prošla v posledních letech obrovským vývojem, například v přístupech k výživě a produktech. Díky tomu se zlepšila prognóza a délka života více pacientů s dětskými chronickými onemocněními. Zlepšení stavu výživy umožnilo nejen přežití, ale také zlepšilo zdravotní stav a kvalitu života pacientů. Na tomto sympoziu vystoupili Prof. Frederic Gottrand, Prof. Valerie Marchand a Dr. Graeme O'Connor a diskutovali o podrobnostech odvykání pacientů od enterální výživy, o nových důkazech o tom, zda může výživa založená na skutečných potravinách zlepšit toleranci enterální výživy u dětí, a o nových trendech v používání přípravků založených na skutečných potravinách u různých stavů, jak je vidět na praktických klinických případech ve Velké Británii.

Přenos střevního a ústního mikrobiomu z člověka na člověka

Průjem u kojenců – příčiny, příznaky a léčba

5 důležitých bodů pro rodiče v péči o předčasně narozené děti

Mýtus versus skutečnost: Pomáhá vyhýbání se vysoce alergizujícím potravinám u těhotných a kojících žen předcházet alergiím u jejich potomků?

Laktace - co byste měli vědět

Postgraduálne programy v pediatrickej výžive online

Právo na zdravú výživu má podľa Medzinárodného dohovoru o právach dieťaťa, listiny (ktorú iniciovala Organizácia spojených národov a UNICEF), každé dieťa. Napriek tomu rôzne formy porúch výživy spôsobujú celosvetovo až 45 % zo všetkých detských úmrtí. Približne 160 miliónov detí do 5 rokov trpí podvýživou. Na druhej strane takmer 42 miliónov detí má nadváhu alebo je obéznych. Problémy s výživou detí sa netýkajú len rozvojových krajín, ale celého sveta, vrátane rozvinutých krajín, medzi ktoré patrí aj Slovensko. WHO má vo svojich osvetových a vzdelávacích programoch, ako jednu z priorít práve podporu zdravého stravovania už od počiatku života dieťaťa.

The Nest 50: Zastavme alergický pochod: prevence alergie a dlouhodobé snížení rizika jejího rozvoje

Alergiemi dnes trpí více lidí, než si myslíme. Jen v rozvinutých zemích trpí alespoň jednou alergií přibližně každé třetí dítě. Vzhledem k neustálému nárůstu případů alergií a jejich různých projevů se nyní zaměřujeme na prevenci alergií a snižování dlouhodobých rizik. V tomto vydání časopisu The Nest zkoumáme, jakou roli hraje výživa při dosahování lepších výsledků v prevenci alergií. Ve čtyřech článcích se zabýváme otázkami, zda je výhodnější strategií prevence alergií vyhýbání se alergiím nebo vystavování se jim, kojením a jeho možnými náhradami, které snižují riziko vzniku alergií, debatami o tom, zda je nejlepší zavádět alergeny kojencům dříve nebo později, a budoucností výzkumu prevence alergií prostřednictvím HMO.

Kojenecká výživa se specifickou směsí pěti oligosacharidů mateřského mléka podporuje vývoj střevního mikrobiomu a zlepšuje střevní markery: Randomizovaná kontrolovaná studie

Již dlouho je známo, že HMO způsobují převahu množství Bifidobacterium u kojených dětí. Ne všichni příslušníci rodu Bifidobacterium mohou metabolizovat HMO. Bifidobacterium longum subsp. infantis (B. infantis) je známá jako specializovaný konzument HMO a je schopna se množit v přítomnosti HMO (1). Kromě toho byla prokázána úloha HMO v imunitní ochraně prostřednictvím antiadhezivních antimikrobiálních účinků (2-4), regulace odpovědi střevních epiteliálních buněk (1, 5) a modulace imunitních reakcí prostřednictvím přímého vlivu na imunitní buňky a sekreci cytokinů (6–8). Zároveň byly zaznamenány i potenciální přínosy HMO na vývoj mozku (9, 10). Vzhledem k tomu, že je k dispozici stále více HMO, je možné doplnit formule o směsi HMO, které poskytují strukturně rozmanité a komplexní oligosacharidy pro kojence krmené výživou. Studie Bosheva et al. (11) poprvé hodnotila účinky kojenecké výživy obsahující specifickou směs pěti HMO (2´FL, DFL, LNT, 3´SL a 6´SL) na střevní mikrobiom a metabolity. Předpokladem studie bylo, že kojenci, kteří budou po dobu 6 měsíců dostávat počáteční mléčnou výživu se směsí pěti HMO, budou mít složení střevního mikrobiomu a metabolickou aktivitu podobnější složení a metabolické aktivitě pozorované u kojenců krmených mateřským mlékem a lepší markery střevního „zrání“ než jejich kontrolní vrstevníci. Tento článek uvádí sekundární výsledky do 6 měsíců věku v rámci 15měsíční studie. 1.Walsh C et al. J Funct Foods. (2020) 72:104074. 2.Bode L. Early Hum Dev. (2015) 91:619–22. 3. Lin AE et al. J Biol Chem. (2017) 292:11243–9. 4. Newburg DS et al. Annu Rev Nutr. (2005) 25:37–58. 5. Zhang S et al. Microb Cell Fact. (2021) 20:108. 6. Donovan SM, Comstock SS. Ann Nutr Metab. (2016) 69:42–51. 7. Kuntz S et al. Br J Nutr. (2008) 99:462–71. 8. Sodhi CP et al. Pediatr Res. (2021) 89:91–101. 9. Cho S et al. Am J Clin Nutr. (2021) 114:588–97. 10. Hauser J et al. Mol Psychiatry. (2021) 26:2854–71. 11. Bosheva M et al. Front Nutr. 2022; 9:920362. doi: 10.3389/fnut.2022.920362.

Výsledky studie: "Účinek formule obsahující probiotika Lactobacillus reuteri DSM 17938 na fekální mikrobiotu dětí narozených císařským řezem"

Cílem studie Garcia Rodenas CL et al. z roku 2016 bylo provést komplexní posouzení vlivu podávání přípravku obsahujícího probiotika L. reuteri na složení časné mikrobioty dětí narozených vaginálně a císařským řezem. Výsledky studie ukázali, že formule obsahující probiotika L. reuteri DSM 17938 nemění zásadním způsobem mikrobiotu vaginálně narozených dětí. U dětí narozených císařským řezem však tento kmen zřejmě hraje klíčovou roli tím, že moduluje časný vývoj mikrobioty směrem ke složení zjištěnému po vaginálním porodu.

Alergie a střevní mikrobiom

Je stále jasnější, že zásadní roli pro zdravý vývoj dítěte hraje výživa. Na jedné straně máme potvrzené pozitivní účinky mateřského mléka a jeho složek, hlavně oligosacharidů (HMO), na druhé straně víme, jak je důležitá výživa matky v těhotenství a během kojení. Bohužel toto můžeme vidět do značné míry i v souvislosti s jedním velmi aktuálním tématem: alergiemi. Významným faktorem úspěšné prevence je brzké odhalení možných rizikových faktorů, a to dokonce před narozením, pomocí kompetentního poradenství. Jsou zde možnosti jak prevence, tak léčby. Velká studie GINI vedla ke změně názoru ohledně postupu u dětí se zvýšeným rizikem alergií. Ukázalo se, že částečně hydrolyzované kojenecké formule mohou být v prevenci rozvoje alergií stejně efektivní, jako ty extenzivně hydrolyzované. A to i z dlouhodobého hlediska, nedávno byly publikovány výsledky sledování po 20 letech. Nové studie naznačují, že lepší cestou, než je striktní zákaz potenciálně alergenních složek stravy, se zdá být rozvoj postupné tolerance.

The Nest 48: Role výživy ve vývoji časného střevního mikrobiomu a její dlouhodobé důsledky

Úloha výživy ve vývoji raného střevního mikrobiomu pro celoživotní zdraví je tématem tohoto vydání časopisu The Nest, které obsahuje následující 4 články: Vývoj časného mikrobiomu a co ho ovlivňuje (Shaillay Kumar Dogra) Co určuje složení střevní mikrobioty na počátku života a jaké jsou dopady na imunitu (Jose Saavedra) Účinky oligosacharidů mateřského mléka na mikrobiom (Nina Heppner) Role probiotik v prevenci a léčbě průjmů (Guillermo Álvarez Calatayud)

"Real-world study" u kojenců konzumujících kojeneckou výživou se dvěma HMO

Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou důležitou složkou mateřského mléka podporující vývoj vyvážené střevní mikrobioty a imunitní ochranu u kojených dětí. Randomizované kontrolované studie (RCT) prokázaly, že kojenecká výživa doplněná o 2’-fukosyllaktózu (2’FL) a lakto-N-neotetraózu (LNnT) je bezpečná, dobře tolerovaná a podporuje zdravý růst. Následující studie „Real-World Evidence“ (RWE) měla za cíl vyhodnotit růst a toleranci u kojenců konzumujících kojeneckou výživu doplněnou o 1 g/L 2'FL a 0,5 g/L LNnT a zahrnovala smíšenou skupinu kojených dětí a dětí konzumujících kojeneckou výživu, která nikdy dřív nebyla studována u RCT. Studie byla provedena v šesti centrech ve Španělsku.

Vitamin D: Od početí k adolescenci, ve zdraví i v nemoci

Vitamin D je prohormon, který se vstřebává z potravy nebo doplňků stravy a je také syntetizován v kůži účinkem ultrafialového záření. Prohormon je následně přeměněn na metabolicky aktivní formu v játrech a poté v ledvinách. Vitamin D přirozeně obsahuje jen málo potravin. Hlavními zdroji ve stravě jsou ryby (např. losos, makrela, sleď), stejně jako vnitřnosti, játra a vaječný žloutek. Otázkou je, kolik a jak často většina dětí tyto přirozené zdroje vitaminu D konzumuje? U lidí je hlavním zdrojem vitaminu D jeho syntéza v kůži. Jedinci, kteří nejsou dostatečně vystaveni slunečnímu záření, zejména kojenci, potřebují doplňovat vitamin D z obohacených potravin nebo doplňků stravy. Nedostatek vitaminu D je u dětí i u dospělých velmi častý a po celém světě vede k závažným zdravotním problémům. V posledních letech si vitamin D vydobyl pozornost vědců zejména kvůli svému vlivu na růst a diferenciaci buněk, imunitní a kardiovaskulární funkci či homeostázu vápníku a fosfátů.

Oligosacharidy mateřského mléka část 2

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je imunitně zprostředkované onemocnění charakterizované alergickou reakcí na bílkovinu kravského mléka. ABKM je také spojena se zvýšenou propustností střev a změnou střevní mikrobioty, která ovlivňuje zrání imunitního systému a způsobuje u kojenců vyšší riziko vzniku infekcí a budoucích alergií. Je prokázáno, že oligosacharidy mateřského mléka (HMO) podporují imunitní systém kojenců a snižují riziko infekcí.

Oligosacharidy mateřského mléka část 1

Mateřské mléko je nejlepší výživou pro kojence, poskytuje mu nejen živiny pro růst, ale také bioaktivní složky, jako jsou oligosacharidy mateřského mléka (HMO), které podporují rozvoj mikrobioty a imunitního systému. Ukázalo se, že suplementace kojeneckých a speciálních hypoalergenních formulí novými strukturně identickými HMO (2´FL a LNnT) podporuje imunitní systém zdravých kojenců s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM).