Vyšší příjem ovoce a zeleniny je u dětí na druhém stupni spojen s lepším psychickým stavem

Výzkum publikovaný v online časopise BMJ Nutrition Prevention & Health uvádí, že vyšší příjem ovoce a zeleniny je u dětí na druhém stupni signifikantně asociován s lepším psychickým stavem, zatímco výživná snídaně a oběd je spojena s dobrým emočním rozpoložením všech žáků, napříč věkovým spektrem. Tyto nálezy nutí vědce ke zvýšení tlaku na to, aby se snaha o co nejlepší výživu u dětí stala jedním z hlavních zájmů ochrany veřejného zdraví. Podle dostupných dat roste prevence špatného psychického stavu mladých lidí, který tak představuje jeden z jejich hlavních problémů. Vědecké důkazy naznačují, že psychické problémy během puberty často přetrvávají do dospělosti a vedou k horším výsledkům toho, čeho v životě tito lidé dosáhnou. To, zda výběr stravy ve škole by mohl souviset s duševním zdravím žáků, není jasné. Aby vědci zjistili více, využili data z dotazníků z více než 50 škol v anglickém Norfolku, The Norfolk Children and Young People Health and Wellbeing Survey 2017. Celkem tento dotazník, týkající se duševního zdraví a výživy, dokončilo 10 853 žáků, 9 % z prvního stupně škol z Norfolku (9-11 let), 22 % žáků druhého stupně; a okolo 6 % mladých lidí v ročníku 12 a 13 (17 – 18 let). Otázky ohledně stravy se zabývaly příjmem ovoce a zeleniny, stejně tak jako tím, zda děti snídají a obědvají, příjmem alkoholu, nárokem na stravování ve škole zdarma a spokojeností se svou hmotností. Také se sbíraly informace o rodinném zázemí a zdravotním stavu, stejně jako celé řadě dalších faktorů, od toho, zda má dítě svůj vlastní pokoj a postel, až po to, zda se cítí bezpečně doma a ve škole. Dokonce i to, zda byly děti svědkem domácího násilí či častých hádek. Do finální analýzy byla zahrnuta data od 7570 žáků druhého stupně a 1253 žáků prvního stupně. Průměrné skóre k hodnocení duševního stavu bylo 46,6 (maximum 70) u žáků druhého stupně a 46 (maximum 60) u žáků prvního stupně. Jen jeden ze 4 (25 %) žáků druhého stupně a 28,5 % žáků druhého stupně udávalo, že konzumuje doporučených 5 porcí ovoce a zeleniny denně, přičemž 10 %, resp. 9% nejí žádnou. Asi 1 z 5 (21 %) žáků druhého stupně a 1 z 8 (12 %) žáků prvního stupně vypije k snídani pouze nápoj bez obsahu energie nebo nesnídá vůbec, zatímco 1 z 8 (11,5 %) dětí na druhém stupni neobědvá. Vyšší kombinovaný příjem ovoce a zeleniny byl signifikantně asociován s lepšími výsledky v dotazníku ohledně duševního zdraví; čím vyšší byl příjem, tím vyšší bylo samotné skóre. Srovnáváme-li žáky druhého stupně, kteří nejedli ovoce a zeleninu vůbec, se skupinou konzumující 1-2 porce denně, pak má tato skupina vyšší skóre o 1,42 bodu. U skupiny konzumující 3-4 porce denně je to o 2,43 bodůvíce a u skupiny konzumující 5 a více porcí dokonce o 3,73 bodu. Typ snídaně byl také signifikantně asociován s psychickou pohodou. Ve srovnání s běžnou snídaní jako je toast, ovesná kaše, cereálie, jogurt, ovoce nebo teplá snídaně, měly děti konzumující snídaně formou snacku či tyčinky skóre nižší o 1,15 bodu. Konzumace energetických nápojů jako náhražky snídaně, byla asociována se zvláště nízkými výsledky, nižšími než u dětí, které nesnídaly vůbec. Pokud měly děti k snídani pouze energetický nápoj, byly jejich výsledky o 3,14 bodu nižší; u dětí bez snídaně to bylo o 2,73 bodu. Stejně tak má významný vliv oběd. Pokud dítě neobědvalo, jeho výsledky byly nižší o 2,95 bodu, než pokud mělo balíček s obědem. Co se týče žáků prvního stupně, nejlepší výsledky měly děti konzumující běžnou snídani. Oproti nim měly děti, které snídaly formou snacku horší výsledky o 5,50 bodu, zatímco děti, které pily pouze nápoje bez obsahu energie o 2,67 bodu. U dětí nesnídajících vůbec bylo skóre nižší o 3,62 bodu. Porovnáme-li balený oběd se stravováním ve školní jídelně, pak vychází druhé jmenované o 1,27 bodu hůře, přestože tento výsledek nebyl statisticky signifikantní. Pokud dítě neobědvalo, body byly nižší dokonce o 6,08, výzkumný tým ale upozorňuje, že těchto dětí bylo velmi málo. Tato observační studie nemůže sama o sobě zjistit příčiny, navíc vycházela ze subjektivního hodnocení dětí samotných a nebyly zde sbírány přesné nutriční informace. Vědci ale zdůrazňují: “Význam kvalitní stravy pro růst a vývoj dítěte je velmi dobře prokázán. Naše studie přidala k předchozím zjištěním to, že výživa také významně ovlivňuje duševní pohodu dítěte.” Dále upozorňují, že rozdíl mezi psychickou pohodou dítěte, které jedlo vice ovoce a zeleniny, a toho, které tyto potraviny konzumovalo nejméně, byl v podobném rozsahu jako u dětí udávajících každodenní nebo téměř každodenní hádky a násilí v rodině. “Jako potenciálně ovlivnitelný faktor, ať už na individuální nebo společenské úrovni, by mohla výživa být velmi důležitým cílem pro ochranu veřejného zdraví, zaměříme-li se na duševní pohodu u dětí.” “Tato studie poskytuje první pohled do toho, jak příjem ovoce a zeleniny ovlivňuje duševní zdraví dětí a přispívá ke stoupajícímu množství důkazů o souvislosti nálady a stravy,” říká Sumantra Ray, výkonný ředitel NNEdPro Global Centre for Nutrition and Health. “Zjištění jsou velmi aktuální, nejen proto, že pandemie měla zejména u školních dětí výrazný dopad na duševní zdraví, kvalitu a bezpečnost potravin, ale také ve světle nedávno zveřejněné National Food Strategy for England, která zdůraznila některé nedostatky ve školním stravování.” “Tato studie by měla pomoci podnítit další výzkum v oblasti stravy a duševního zdraví, stejně jako poskytnout informace těm, kteří se zabývají veřejným zdravím na úrovni politiky.” Hayhoe R, Rechel B, Clark AB, et alCross-sectional associations of schoolchildren’s fruit and vegetable consumption, and meal choices, with their mental well-being: a cross-sectional studyBMJ Nutrition, Prevention & Health 2021;e000205. http://dx.doi.org/10.1136/bmjnph-2020-000205