Vitamin D: Od početí k adolescenci, ve zdraví i v nemoci
Vitamin D je prohormon, který se vstřebává z potravy nebo doplňků stravy a je také syntetizován v kůži účinkem ultrafialového záření. Prohormon je následně přeměněn na metabolicky aktivní formu v játrech a poté v ledvinách. Vitamin D přirozeně obsahuje jen málo potravin. Hlavními zdroji ve stravě jsou ryby (např. losos, makrela, sleď), stejně jako vnitřnosti, játra a vaječný žloutek. Otázkou je, kolik a jak často většina dětí tyto přirozené zdroje vitaminu D konzumuje? U lidí je hlavním zdrojem vitaminu D jeho syntéza v kůži. Jedinci, kteří nejsou dostatečně vystaveni slunečnímu záření, zejména kojenci, potřebují doplňovat vitamin D z obohacených potravin nebo doplňků stravy. Nedostatek vitaminu D je u dětí i u dospělých velmi častý a po celém světě vede k závažným zdravotním problémům. V posledních letech si vitamin D vydobyl pozornost vědců zejména kvůli svému vlivu na růst a diferenciaci buněk, imunitní a kardiovaskulární funkci či homeostázu vápníku a fosfátů.
V tomto čísle nejdříve Carol L. Wagnerová a Bruse W. Hollis hovoří v článku: „Účinky vitaminu D na počátku života – těhotenství a kojení“ o vlivu vitaminu D v raném věku. Vysvětlují, že aktivní forma vitaminu D – 1,25 – dihydroxyvitamin D (1,25(OH)2D) – se během těhotenství zvyšuje a po dobu jeho trvání zůstává vyšší a na rozdíl od jiných životních období je přímo ovlivněna koncentrací cirkulujícího 25-hydroxyvitaminu
D (25(OH)D). Pokud má matka nedostatek vitaminu D, je jeho množství nedostatečné i v mateřském mléce. To může být řešeno podáváním vitaminu D dítěti, což ale neřeší problém u matky. Jiným bezpečným řešením je přímé podávání vitaminu D matce v dávce 6400 IU/den. Toto zlepší hodnoty vitaminu D u matky, zvýší jeho obsah v mléce a následně jeho hodnoty i u kojence, takže léčíme oba najednou.
V druhém článku Steven A. Abrams rozebírá téma vitaminu D u novorozenců, a to jak u předčasně narozených, tak u těch, kteří se narodili v termínu. Uvádí, že vitamin D je klíčový pro aktivní (transcelulární) absorpci kalcia a pro zdravé kosti. Nedostatečná hladina vitaminu D v kojeneckém věku vede ke
zvýšení rizika nedostatečné kostní mineralizace a nakonec k rozvoji rachitidy. Rachitida není u donošených dětí častá, u předčasně narozených je riziko rozvoje vyšší. U této skupiny nicméně není primárně příčinou rachitidy deficit vitaminu D, ale kalcia a fosforu. Běžný denní příjem by měl u zdravých dětí být 400 IU denně.
V posledním článku píše Sarah N. Taylorová o vitaminu D u batolat, předškolních dětí a adolescentů. Dětství je období intenzivního vývoje kostí, a proto je nutné vitaminu D potřebnému k optimalizaci zdraví kostí v dětství věnovat pozornost. Observační studie zaměřené na hladiny vitaminu D ukázaly, že k prevenci rachitidy je potřebná koncentrace 25(OH)D v množství 50 nmol/l a k dobrému vývoji kostí je optimální
koncentrace 75 nmol/l. Probíhající výzkum je zaměřen na nalezení nejlepší metody k hodnocení množství vitaminu D, vyšetření genetických variací v metabolismu vitaminu D a zhodnocení, zda je hladina vitaminu D také ukazatelem jiných proměnných, jako je fyzická aktivita, a její souvislosti se zdravým vývojem kostí.
Pokud se vám líbil tento příspěvek, může se vám také líbit
Prosím přihlaste se ke svému profilu, abychom vám mohli zobrazit doporučený obsah.