The Nest

Alergiemi dnes trpí více lidí, než si myslíme. Jen v rozvinutých zemích trpí alespoň jednou alergií přibližně každé třetí dítě. Vzhledem k neustálému nárůstu případů alergií a jejich různých projevů se nyní zaměřujeme na prevenci alergií a snižování dlouhodobých rizik. V tomto vydání časopisu The Nest zkoumáme, jakou roli hraje výživa při dosahování lepších výsledků v prevenci alergií.

Ve čtyřech článcích se zabýváme otázkami, zda je výhodnější strategií prevence alergií vyhýbání se alergiím nebo vystavování se jim, kojením a jeho možnými náhradami, které snižují riziko vzniku alergií, debatami o tom, zda je nejlepší zavádět alergeny kojencům dříve nebo později, a budoucností výzkumu prevence alergií prostřednictvím HMO.

Úloha výživy ve vývoji raného střevního mikrobiomu pro celoživotní zdraví je tématem tohoto vydání časopisu The Nest, které obsahuje následující 4 články:
Vývoj časného mikrobiomu a co ho ovlivňuje (Shaillay Kumar Dogra)
Co určuje složení střevní mikrobioty na počátku života a jaké jsou dopady na imunitu (Jose Saavedra)
Účinky oligosacharidů mateřského mléka na mikrobiom (Nina Heppner)
Role probiotik v prevenci a léčbě průjmů (Guillermo Álvarez Calatayud)

Funkční gastrointestinální potíže (FGIDs – z anglického functional gastrointestinal disorders) jsou celosvětově u kojenců velmi časté, přičemž většina kojenců vykazuje kombinaci těchto obtíží. Základním kamenem managementu FGIDs je podpora a správné vedení rodičů. Nutriční intervence se zaměřují na vývoj a udržení zdravé a balancované střevní mikrobioty, toto se ukázalo jako bezpečné a efektivní.

V posledních letech se ukázalo, že zůstává nezodpovězeno mnoho obecných otázek, které se o HMO ve výzkumu nebo praxi objevují, a to může vést k nejistotě o jejich významu. Následující přehled si proto klade za cíl na některé tyto otázky odpovědět.

Tato publikace pojednává o výživě batolat, výživa a jídelní zvyklosti u batolat, vitaminu D u batolat, mléce a jeho fortifikace. Široká škála dovedností, které se dítě naučí od 1 do 3 let, včetně chůze, mluvení, samostatného stravování, spaní po celou noc, kontroly vyprazdňování a emočních projevů, představuje pro rodiče zároveň radost i velkou výzvu. Příjem vlákniny, vitaminu D a draslíku ve stravě je po celém světě nižší než doporučené hodnoty. Jiné deficity ve výživě jsou spíše specifické pro jednotlivé státy v závislosti na dostupnosti potravin a jídelních zvyklostech. Malé děti mají zvýšené riziko nedostatečného příjmu a tedy i nízké hladiny vitaminu D. Národní přehledy, prospektivní kohorty i intervenční studie ukázaly, že fortifikace jídla pro batolata je k dosažení vyššího příjmu i hlad.

Tato publikace pojednává o peptidech v mateřském mléce, vývoji oligosacharidů mateřského mléka během laktace a proteázách v mateřském mléce. Trávení mléčných bílkovin v žaludku a střevech na peptidy a aminokyseliny je výsledkem komplexní série reakcí. Mnoho peptidů mateřského mléka je vytvářeno pomocí endogenních enzymů ještě před samotnou sekrecí. Peptidy z mléčných bílkovin se naopak vytváří pomocí enzymů po celou dobu přítomnosti v trávicím traktu dítěte. Oligosacharidy (HMO) jsou jednou z hlavních složek mateřského mléka (MM). Předpokládá se, že MM obsahuje přes 200 oligosacharidů [1]. Profil oligosacharidů se u jednotlivých kojících žen liší a mění se během laktace. Mateřské mléko není složeno jen z jednoduchých proteinů, ale je to spíše kombinace proteinů a proteáz. Malí kojenci jsou vývojově naivní, produkují malé množství žaludečních kyselin a jejich proteázy mají nízkou aktivitu. Selektivní proteolýza mléčných proteinů začíná v mléčné žláze.

S ohledem na rostoucí množství žen, které jsou rizikové pro vznik gestačního diabetes mellitus (GDM), např. ženy s nadváhou či obezitou, je nutná jejich identifikace už na počátku těhotenství a včasné provedení screeningových a diagnostických vyšetření. Správná diagnóza a léčba je klíčová ke snížení komplikací v těhotenství a při porodu, komplikací u novorozence, počtu císařských řezů a v pozdějším životě také zvyšujícího se rizika rozvoje diabetu mellitu 2. typu (T2DM) u matky i dítěte.

V mateřském mléce přijímají kojenci velké množství oligosacharidů (HM-O), které mají vysoký potenciál pro lokální účinky v gastrointestinálním traktu a pro systémové funkce. Ve stolici a moči se nacházejí přirozené HM-O a produkty jejich štěpení a tak částečně odrážejí obraz specifických mateřských oligosacharidů v mateřském mléce.