Publikace na téma výživy

MUDr. Kristýna Pospíšilová, Ph.D.

Již od sedmdesátých let 20. století byla postupně rozvíjena hypotéza významu výživy v prvních 1000 dnech na zdraví jedince později v životě – tedy od početí do cca 2 let života. V souvislosti s „nevhodnou“ časnou výživou jsou zmiňovány především civilizační choroby jako je obezita, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění či diabete melitus 2. typu. Ukazuje se však, že časná výživa může ovlivňovat i schopnost reprodukce jedince. Později prezentovaná teorie nutričního programování pak vychází z předpokladu změny exprese genů v závislosti na změnách

Bylo prokázáno, že stav mikroživin matky před a během těhotenství ovlivňuje velikost těla dítěte a vzorce růstu. Nedávná studie (Lyons-Reid et al.) přináší nové informace o vlivu nutriční suplementace myo-inositolem, probiotiky a mikronutrienty podávanými během prekoncepčního a prenatálního období na riziko dětské obezity ve věku 2 let.¹ 

Metodika a výsledky 

Ve studii byla použita data z randomizované kontrolované studie Nutritional Intervention Preconception and During Pregnancy to Maintain Healthy Glucose Levels and Offspring Health (NiPPeR). Intervence podávaná dvakrát denně před

Podle informací WHO z roku 2022 trpí obezitou každý osmý člověk na světě. Tato celosvětová epidemie obezity neboli globesity se stala problémem kvůli svým celoživotním účinkům, zejména pokud jde o zvýšení rizika přenosných a nepřenosných nemocí, konkrétně v případech, které začínají v dětství. Vzhledem k mnoha faktorům, které k ní mohou přispívat, jako je životní prostředí, epigenetika a výživa v raném věku, je dlouhodobým cílem řešit nadváhu a obezitu v různých fázích života prostřednictvím různých preventivních opatření.