Články a knihy

Sbírka odborných časopiseckých článků z předních publikací věnujících se výživě, poskytovaná bezplatně členům NNI.

Filter by nutrition topic

Již dlouho je známo, že HMO způsobují převahu množství Bifidobacterium u kojených dětí. Ne všichni příslušníci rodu Bifidobacterium mohou metabolizovat HMO. Bifidobacterium longum subsp. infantis (B. infantis) je známá jako specializovaný konzument HMO a je schopna se množit v přítomnosti HMO (1). Kromě toho byla prokázána úloha HMO v imunitní ochraně prostřednictvím antiadhezivních antimikrobiálních účinků (2-4), regulace odpovědi střevních epiteliálních buněk (1, 5) a modulace imunitních reakcí prostřednictvím přímého vlivu na imunitní buňky a sekreci cytokinů (6–8). Zároveň byly zaznamenány i potenciální přínosy HMO na vývoj mozku (9, 10).
Vzhledem k tomu, že je k dispozici stále více HMO, je možné doplnit formule o směsi HMO, které poskytují strukturně rozmanité a komplexní oligosacharidy pro kojence krmené výživou. Studie Bosheva et al. (11) poprvé hodnotila účinky kojenecké výživy obsahující specifickou směs pěti HMO (2´FL, DFL, LNT, 3´SL a 6´SL) na střevní mikrobiom a metabolity. Předpokladem studie bylo, že kojenci, kteří budou po dobu 6 měsíců dostávat počáteční mléčnou výživu se směsí pěti HMO, budou mít složení střevního mikrobiomu a metabolickou aktivitu podobnější složení a metabolické aktivitě pozorované u kojenců krmených mateřským mlékem a lepší markery střevního „zrání“ než jejich kontrolní vrstevníci. Tento článek uvádí sekundární výsledky do 6 měsíců věku v rámci 15měsíční studie.

1.Walsh C et al. J Funct Foods. (2020) 72:104074. 2.Bode L. Early Hum Dev. (2015) 91:619–22. 3. Lin AE et al. J Biol Chem. (2017) 292:11243–9. 4. Newburg DS et al. Annu Rev Nutr. (2005) 25:37–58. 5. Zhang S et al. Microb Cell Fact. (2021) 20:108. 6. Donovan SM, Comstock SS. Ann Nutr Metab. (2016) 69:42–51. 7. Kuntz S et al. Br J Nutr. (2008) 99:462–71. 8. Sodhi CP et al. Pediatr Res. (2021) 89:91–101. 9. Cho S et al. Am J Clin Nutr. (2021) 114:588–97. 10. Hauser J et al. Mol Psychiatry. (2021) 26:2854–71. 11. Bosheva M et al. Front Nutr. 2022; 9:920362. doi: 10.3389/fnut.2022.920362.

Cílem studie Garcia Rodenas CL et al. z roku 2016 bylo provést komplexní posouzení vlivu podávání přípravku obsahujícího L. reuteri na složení časné mikrobioty dětí narozených vaginálně a císařským řezem. Výsledky studie ukázali, že formule obsahující L. reuteri DSM 17938 nemění zásadním způsobem mikrobiotu vaginálně narozených dětí. U dětí narozených císařským řezem však tento kmen zřejmě hraje klíčovou roli tím, že moduluje časný vývoj mikrobioty směrem ke složení zjištěnému po vaginálním porodu.

Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou důležitou složkou mateřského mléka podporující vývoj vyvážené střevní mikrobioty a imunitní ochranu u kojených dětí. Randomizované kontrolované studie (RCT) prokázaly, že kojenecká výživa doplněná o 2’-fukosyllaktózu (2’FL) a lakto-N-neotetraózu (LNnT) je bezpečná, dobře tolerovaná a podporuje zdravý růst. Následující studie „Real-World Evidence“ (RWE) měla za cíl vyhodnotit růst a toleranci u kojenců konzumujících kojeneckou výživu doplněnou o 1 g/L 2'FL a 0,5 g/L LNnT a zahrnovala smíšenou skupinu kojených dětí a dětí konzumujících kojeneckou výživu, která nikdy dřív nebyla studována u RCT. Studie byla provedena v šesti centrech ve Španělsku.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je imunitně zprostředkované onemocnění charakterizované alergickou reakcí na bílkovinu kravského mléka. ABKM je také spojena se zvýšenou propustností střev a změnou střevní mikrobioty, která ovlivňuje zrání imunitního systému a způsobuje u kojenců vyšší riziko vzniku infekcí a budoucích alergií. Je prokázáno, že oligosacharidy mateřského mléka (HMO) podporují imunitní systém kojenců a snižují riziko infekcí.

Mateřské mléko je nejlepší výživou pro kojence, poskytuje mu nejen živiny pro růst, ale také bioaktivní složky, jako jsou oligosacharidy mateřského mléka (HMO), které podporují rozvoj mikrobioty a imunitního systému. Ukázalo se, že suplementace kojeneckých a speciálních hypoalergenních formulí novými strukturně identickými HMO (2´FL a LNnT) podporuje imunitní systém zdravých kojenců s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM).

Tato studie přesně popisuje koncentraci zinku, mědi, jodu, selenu, železa, vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku a sodíku v mateřském mléku matek předčasně narozených dětí (28–32 týdnů těhotenství) po dobu 16 týdnů a porovnává obsah minerálů v mateřském mléku předčasně narozených dětí ve srovnání s obsahem mateřského mléka matek novorozenců narozených v termínu (> 37 týdnů těhotenství) ve stejném poporodním a postmenstruačním věku. Přesné porozumění obsahu minerálů mateřského mléka a jeho potenciálních zdrojů variability usnadní fortifikaci mateřského mléka minerály u předčasně narozených dětí.

Výbor pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) zhodnotil v roce 2011 používání pre- a probiotik. Konstatoval, že s používáním probiotik a prebiotik v kojenecké výživě jsou spojeny ještě nějaké otázky. Používání začíná často v raném dětství, obvykle hned po porodu, kdy střevní mikroflóra není ještě plné vyvinuta. Faktory, které ovlivňují střevní mikroflóru, mohou trvale ovlivnit vývoj celého střevního mikrobiálního systému. Druhou záležitostí je délka používání: denní používání takových výrobku trvá několik týdnu nebo i několik měsíců. Podávání se děje formou kojenecké mléčné výživy, která muže být jediným zdrojem stravy kojence. Poslední otázkou je přetrvávání jejich účinků a to jak s pozitivním zdravotním vlivem, tak s negativním, protože tyto účinky mohou přetrvávat celou radu let a ovlivňovat tak zdravotní stav dítěte.

Pro všechny živé organismy jsou bílkoviny životně důležité - jsou základními složkami všech buněčných struktur a funkcí. Proto se mnoho publikací o výživě kojenců zabývá bílkovinami daleko více než ostatním živinám. Výzkum a klinický zájem na přísun bílkovin kojencům se tradičně zaměřuje na jejich špatný přísun, na prevenci a léčbu. Vzhledem k tomu, že nízký přísun bílkovin dětem má nepříznivý vliv na růst a vývoj byl tradičně vyšší přísun bílkovin v kojeneckém věku doporučován. Ale koncept "více je lépe" nemusí být vždy správný a pravdivý. Vyslovili jsme "Časnou proteinovou hypotézu", že nadměrný přísun bílkovin v prvním roce života je spojen s rizikem nadměrného růstu, se zvýšeným rizikem vzniku nadváhy a obezity a s ní spojených onemocnění v dalším živote.