Výsledky studie zpochybňují souvislost hladin vitamínu D u matky a poruchami učení u dítěte

cerv. 14,2022

V rozporu s výsledky předchozích studií naznačují nová data, že neexistuje asociace mezi deficitem vitaminu D u těhotné ženy a následným rozvojem specifických poruch učení u jejího dítěte. Nedostatek mateřského vitaminu D je spojen s různými komplikacemi v těhotenství, včetně gestačního diabetu, porušeného vývoje kostí dítěte, prematurity a také následného rizika horších kognitivních funkcí a rozvoje neuropsychiatrických onemocnění.
Studie nalezly souvislost mezi nízkými prenatálními hladinami vitaminu D a vyššího rizika výskytu poruch autistického spektra, schizofrenie a poruchy pozornosti s hyperreaktivitou (ADHD).
Studie již dříve také hledaly souvislost mezi prenatální hladinou vitaminu D a diagnostikovanou poruchou učení u dítěte – čtení, psaní, počítání. A to i přesto, že užívání doplňků stravy s obsahem více mikronutrientů během těhotenství nemělo žádný pozitivní vliv na vývoj kognitivních funkcí dítěte.
Aby o tomto tématu zjistili více, provedli vědci z university v Turku, ve Finsku, studii na podkladě případů a kontrol, která zahrnovala všechny živě narozené děti z jednočetného těhotenství ve Finsku mezi lety 1996 a 2007. Pro účely této studie byla hodnocena skupina dětí narozených v roce 1996-1997 s konkrétní diagnózou dostupnou z Care Register for Health Care (CRHC) do konce roku 2012.
Vědci předpokládali, že nižší vitamin D prenatálně je spojen s vyšším rizikem rozvoje poruch učení u dítěte. Toto je první studie, která se věnuje hledání asociace mezi hladinou vitamin D u matky v séru v těhotenství a diagnostikovanou specifickou poruchou učení u dítěte.

Studie
Finnish Maternity Cohort (FMC) zahrnovala dva miliony vzorků mateřského séra, které byly odebrány od téměř 1 milionu těhotných žen hlavně během prvního trimestru.
V databázi CRHC byly vyhledány všechny případy registrovaných diagnóz “specifická porucha učení” až do konce roku 2012.
Nejdříve se autoři věnovali hodnocení hladiny mateřského vitamin D jako spojité proměnné. Poté rozdělili hladiny do kvantilů s konkrétními cut-off, jejichž hodnoty byly založeny na distribuci hladin vitaminu D u matek z kontrolní skupiny. Kromě toho byly hladiny mateřského vitamin D rozděleny také dle klinických kritérií: (1) závažný deficit (25(OH)D < 30 nmol/l), (2) mírný deficit (25(OH)D 30–49.9 nmol/l), a (3) dostatečná hladina vitaminu D (25(OH)D 50 nmol/l). Nejvyšší kvantil a dostatečná hladina vitaminu D posloužily jako referenční skupiny. Jako proměnnou expozice v analýze senzitivity v podskupině specifických poruch učení a ADHD jako komorbidity, využili měření hladiny vitaminu D. Asociace mezi kovariáty a mateřským 25(OH)D u kontrol (1) a specifickými poruchami učení (2) byly testovány pomocí speciálních statistických metod (Student’s T- and F-tests for continuous covariate variables nebo Pearson chi-square tests for categorical variables). Kovariáty byly zahrnuty do adjustovaného modelu v případě, že byla prokázána asociace jak s expozicí, tak i s outcome a p < 0,1. K testování možného vlivu pohlaví dítěte a mateřského vitaminu D a specifických poruch učení byl použit chí kvadrátový test, stejně jako pro hodnocení kolinearity mezi SES matky a kouřením. Pro výpočet odds ratio (OR) s konfidenčním intervalem (CI) 95% bylo využito metod logistické regrese. Jako statisticky signifikantní byl hodnocen výsledek) <0,05, kromě analýzy pro testování kovariát.

Žádná statisticky signifikantní asociace
Vědci nenašli žádnou statisticky signifikantní asociaci mezi hladinou vitamin D u matky a výskytem specifických poruch učení u potomků. Výsledky nepodporují původní hypotézu, kdy se předpokládalo, že prenatální deficit vitamin D je etiologickým faktorem pro rozvoj specifických poruch učení.
Autoři dospěli k tomuto závěru: “Předchozí studie naznačovaly, že prenatální hladina vitaminu D hraje důležitou roli v dalším vývoji dítěte. Poukazovaly zvláště na možnou asociaci prenatálního deficitu vitaminu D s neuropsychiatrickými onemocněními jako je ASD, ADHD a schizofrenie. Nicméně, tato studie žádnou asociaci mezi hladinou vitamin D prenatálně a specifickými poruchami učení nenalezla.
Silnou stránkou této studie je to, že zahrnuje velké množství náhodně vybraných vzorků z celostátních datových zdrojů a prospektivně sbíraných vzorků mateřského séra během těhotenství. Další silnou stránkou je využití jednotného diagnostického systému (ICD). Specifické poruchy učení z CRHC jsou potvrzené lékařem, oproti mnoha jiným studiím, kde tyto informace pochází od rodičů.
Nicméně, bereme-li data z registru potřeby speciálních služeb, narazíme na limitaci – typicky nejsou děti s lehčími projevy do toho systému vůbec zaznamenány, protože speciální služby nepotřebují. Proto jsou závěry omezené na více závažné specifické poruchy učení. Navíc, asociace se týkaly převážně případů s mnohočetnou nebo smíšenou specifickou poruchou učení, např. porucha čtení a počítání a případy pouze s poruchou čtení.

Pozadí výzkumu
Výsledky této studie se shodují s některými předchozími studiemi, které se zabývaly hladinami vitaminu D v mateřském séru a studijními výsledky dětí, jako je dosažené vzdělání nebo IQ u školních dětí nebo adolescentů. Oproti tomu australská studie, která se věnovala poruchám řeči u 5 a 10letých dětí, a dánská studie, která se věnovala kognitivním schopnostem dospívajících, udávaly pozitivní asociaci. Autoři se domnívají, že tyto rozdílné výsledky mohou být vysvětleny jednak rozdílnými sledovanými proměnnými a také jiným načasováním měření vitaminu D v mateřském séru během těhotenství (časný nebo pozdější týden těhotenství, pupečníková krev).

Arrhenius, B.; Upadhyaya, S.; Hinkka-Yli-Salomäki, S.; Brown, A.S.; Cheslack-Postava, K.; Öhman, H.; Sourander, A. Prenatal Vitamin D Levels in Maternal Sera and Offspring Specific Learning Disorders. Nutrients 2021, 13, 3321. https://doi.org/10.3390/nu13103321