Vliv složení ranní mikrobioty na zdraví jedince v pozdějším životě
MUDr. Kristýna Pospíšilová, Ph.D.
Již od sedmdesátých let 20. století byla postupně rozvíjena hypotéza významu výživy v prvních 1000 dnech na zdraví jedince později v životě – tedy od početí do cca 2 let života. V souvislosti s „nevhodnou“ časnou výživou jsou zmiňovány především civilizační choroby jako je obezita, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění či diabete melitus 2. typu. Ukazuje se však, že časná výživa může ovlivňovat i schopnost reprodukce jedince. Později prezentovaná teorie nutričního programování pak vychází z předpokladu změny exprese genů v závislosti na změnách
Doplňky stravy před a během těhotenství mohou snížit riziko obezity v raném dětství
Skutečná váha epidemie obezity: faktory a důsledky
Trendy
Účinky probiotik v časné kojenecké výživě
Průjem u kojenců – příčiny, příznaky a léčba
Nutriční novinky
PARCIÁLNÍ HYDROLYZÁTY A VÝHODY JEJICH POUŽITÍ
The Nest
Laktace - co byste měli vědět
Prozkoumejte naše témata
Oligosacharidy mateřského mléka (HMO)
Těhotenství a kojení
Růst a vývoj
Střevní mikrobiota
Obezita
Alergie
Podvýživa
Nízká porodní váha
Výživa a zdraví
Výživa a nemoce
Nejnovější zprávy
Střevní mikrobiota je novým cílem pro zlepšení zdraví mozku během stárnutí
10 nejčastějších mýtů o zácpě
Průlomová studie identifikuje nové střevní bakterie kojenců
Výsledky studie: Lékaři by měli zvážit každodenní podávání DHA během těhotenství, lze snížit riziko předčasného porodu