MUDr. Kristýna Pospíšilová, Ph.D.

Již od sedmdesátých let 20. století byla postupně rozvíjena hypotéza významu výživy v prvních 1000 dnech na zdraví jedince později v životě – tedy od početí do cca 2 let života. V souvislosti s „nevhodnou“ časnou výživou jsou zmiňovány především civilizační choroby jako je obezita, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění či diabete melitus 2. typu. Ukazuje se však, že časná výživa může ovlivňovat i schopnost reprodukce jedince. Později prezentovaná teorie nutričního programování pak vychází z předpokladu změny exprese genů v závislosti na změnách